Czech Darts Open 2019
Od pátku – vlastně už od čtvrtku, kdy probíhala tuzemská kvalifikace, se v Praze konal historicky první ostrý PDC turnaj. Už jsme se synem byli na obou pražských exhibicích, kdy tam sice pokaždé byly 4 světové hvězdy ale přeci jen, byly to “jen“ exhibice. Takže když se objevilo info, že bude regulérní turnaj, neváhali jsme a kupoval jsem lístky. Ve čtvrtek tedy byla ta tuzemská kvalifikace, která sice stála nějaké ty éčka ale komu se podařilo v ní uspět, měl jistých tuším snad 1000Eur a hlavně – dostal příležitost zahrát si proti světovým hráčům. Kvalifikace se nakonec zúčastnilo 87 hráčů. Místa byly 4 a nakonec uspěli: K.Sedláček, O.Plšek, Schieferdecker V. a J.Hlaváček. (jen leg dělil od kvalifikace Supa T.Stříbného). Už samotná kvalifikace ale musela být dobrý zážitek, účastníci měli možnost si pokecat a potrénovat s některými známými hráči z PDC. Z této čtveřice byl nejúspěšnější Karel, který v prvním kole porazil B.Dolana 6:5. V tom dalším ho ale vyřadil I.White 6:4, zápas to prý byl ale parádní a Karlovi nakonec nestačil ani skvělý průměr 95,18. My se synem jsme se bavili, na který den pojedeme, nakonec jsme vybrali neděli – s tím, že uvidíme závěrečná kola. Že to nebyla šťastná volba se ukázalo po sobotě, kdy vyletělo spousta nejznámějších hráčů a hlavně padla devítka.. (G.Price) V neděli byl v Praze hic jak v pekle a když jsme kolem 11 dorazili na Letňany k výstavišti, už tam stály dvě fronty. Jedna výrazně kratší, pro ty, kteří měli zaplacen navíc i dřívější vstup (což jsme byli i my) a druhá delší pro ty co měli běžné lístky. Už tak to vypadalo, že se ten příplatek vyplatil, a ještě lepší to bylo, když pořadatelé vytáhli z front všechny, kdo sebou měli děti a poslali je úplně dopředu, před všechny ostatní, pod stan do stínu. Všichni tatínci to tam komentovali podobným stylem (jak by řekl Homer Simpson: vida jaká užitečná nehoda se z tebe vyklubala ) Lidi ve frontách to komentovali taky ale trochu jinak.. Každopádně, na odpolední část obsadily nejlepší místa děti a jejich doprovody. Na večerní část už jsme tak skvělé místa neměli, moc jsem nakonec nepochopil, proč v 17:15 všechny vyhnali ven (prý aby uklidili), aby je o půl hodiny později zase začali pouštět zpět. Zápasy se v neděli hrály samozřejmě kvalitní a zajímavé ale atmosféru docela silně poznamenalo vypadnutí velké části největších, nebo nejznámějších hvězd. Ti, co je porazili, šipky samozřejmě umí parádně ale byl velký rozdíl, když hrál třeba Whitlock proti Priceovi, kdy byla atmosféra fakt skvělá, a když hráli třeba Hughes proti Meulenkampovi. V hale samotné bylo taky šílené vedro, a to nemluvím o hráčích, na které pražily reflektory. No zapotili se kluci solidně, takový Mervyn King vypadal, že to s ním každou chvíli je*ne. Do finále se nakonec dostala překvapivá dvojice Bunting-Hughes a úspěšnější byl nakonec J.Hughes, který tak vyhrál svůj první PDC titul. Finále už jsme ale neviděli, zabalili jsme to po semi, kdy už toho měl dost jak junior, tak senior, který sice vypil 8-9 piv ale vypotil tak 12. No nevím, dát to do plechové boudy bez klimatizace nebylo úplně nejšťastnější. Zážitek ale parádní, rozhodně všem fandům šipek doporučuju a kdo chce být vepředu, doporučuju si připlatit ten dřívější vstup. V podstatě z těch míst nebyl problém dostat se k hráčské uličce a třeba si plácnout s hvězdami. Syn i nějaké ty suvenýry od hráčů pochytal (jak na potvoru ale od „sympošů“ Gurneyho a Browna ). Kdo chce ale vidět ty hlavní ksichty, musí asi zvolit spíše druhý hrací den a ne ten závěrečný.
King vs King
Price vs Whitlock